Biče tuzemské výroby, převážně z jelení kůže.Doba dodání kolem 1 měsíce.
Vždy nějaké biče skladem v obchodě.
NĚCO O BIČÍCH
Proč bič práská
Stručně řečeno bič vydá zvuk podobný výstřelu tzv. bang tehdy, jestliže jeho konec přesáhne rychlost zvuku (332 m/s). Práskačka prorazí zvukovou bariéru a výsledkem je zvukový efekt. Podobný efekt ovšem mnohem silnější slyšíme, když tryskové letadlo dosáhne nadzvukové rychlosti. Je až neuvěřitelné, že špička biče se může pohybovat nadzvukovou rychlostí. Matematická analýza zveřejněná v magazínu Joumal of the Acoustical Society of America, ročník 30, číslo 12 dokazuje, že špička biče snadno překoná rychlost zvuku přenosem kinetické energie. Zpočátku švihu se pohybuje celá hmotnost biče počáteční relativně nízkou rychlostí. Získá určitou kinetickou energii, která je daná rychlostí pohybující se hmoty. V další fázi švihu běží po biči smyčka směrem od rukojeti ke špičce. V pohybu je čím dál kratší délka a tím i menší hmotnost biče. Jak vyplývá ze zákona zachování energie, energie zůstává stálá.Snižuje-li se tedy pohybující hmotnost, nutně musí dojít k nárůstu rychlosti. Výsledkem je její naakumulování v práskačce biče a výsledný akustický třesk.
Konstrukce bičů
Bič se skládá z několika vrstev:z jádra,obalu a řemínkového opletu.Tyto tři vrstvy jsou na sobě a kvalita každé z nich dává celkovou kvalitu biče.Jádro dává biči nejdůležitější vlastnosti,především tuhost a postupnou ohebnost .Obal je tvořen pruhem kůže namotané kolem jádra.Tvoří v podstatě pružnou vložku,která spojuje jádro a vrchní řemínkový oplet (některé levnější biče obal nemají,takové biče jsou pak hodně nekvalitní).Řemínkový oplet drží pohromadě jádro biče a obal a dává biči finální ohebnost.Dále se pak bič skládá z rukojeti – neohebná část biče,bičiště – ohebná část biče,nástavního řemínku ten může být z jednoho kusu (pak se nazývá nástavní řemínek) nebo ze dvou spojených řemínků pak první o něco masivnější nazýváme hlavní nástavní řemínek,na něj je napojený o něco slabší koncový nástavní řemínek.Na úplném konci biče je pak práskačka,která vydává vlastní akustický třesk (typický zvuk výstřelu).Materiály pro biče Mluvíme samozřejmě o kůži. Používají se v zásadě tři druhy kůže hovězí,jelení a klokaní.Hovězí kůže je hodně hutná a tažná,což jí nedává zrovna ideální vlastnosti.Naproti tomu jelení nebo klokaní usně jsou mnohem jadrnější a minimálně tažné.Co to v praxi znamená?Jestliže pověsím na řemínek z hovězí kůže závaží a postupně budu toto zatížení zvyšovat,bude se postupně natahovat (bude se prodlužovat jeho délka) až po překonání jeho meze pevnosti praskne.Jestliže udělám to samé s řemínkem z jelení nebo klokaní kůže,natáhne se jen v první fázi,dalším zatěžováním se již nenatahuje až do okamžiku,kdy je překonaná mez pevnosti pak samozřejmě praskne také.Výhodou jelení nebo klokaní kůže je také nižší hmotnost a vyšší pevnost v tahu.Což je předurčuje pro honácké biče,naopak hovězí kůže je ideální pro erotické biče,které nejsou zdaleka tolik namáhané,ale důležitá je u nich jejich pádnost a vyšší ohebnost.Něco k jádrům Jádro je nejdůležitější částí biče. Mezi výrobci je jeho složení a výrobní postup nejvíce střežené tajemství. Dává totiž biči jeho vlastnosti. Říká se, že bič je jako člověk:nemá-li dobré jádro, nestojí za nic. Konstrukcí jádra je několik,za nejméně kvalitní platí volně ložené řemínky.Toto jádro je vlastně jen vycpávka dutiny biče řemínky (většinou zbytkovými,tím pádem nejméně kvalitními).O něco lépe je na tom jádro z řemínků zpevněných bandáží.Ovšem opravdu kvalitní jsou až jádra vrstvená,skládají se z několika vrstev různých materiálů zpevněná bandáží.Kvalitní bič by také měl mít obal.Obal je pruh kůže nalepený na jádro,tvoří pružnou vrstvu mezi jádrem a řemínkovým opletením.
Proč zrající jádro
Jádro (to co je uvnitř biče) dává biči spolu s řemínkovým opletením jeho vlastnosti. Jak už název napovídá, jde o jádro, které vyzrává (tuhne) postupně a zcela vyzrálé je až po třech měsících. Nicméně už po dvou týdnech se dá s tímto bičem práskat. Na rozdíl od běžných konstrukcí jádra, které stářím ztrácí na kvalitě, zrající jádro naopak kvalitu získává. Postupným vytvrzováním dochází ke kvalitnějšímu spojení jednotlivých vrstev jádra a lepšímu konečnému výrobku.
Proč biče z jelení kůže
V zásadě z důvodu pevnosti a cenové dostupnosti tohoto materiálu. Pro výrobu bičů se používají především tři druhy usní: hovězí, jelení a klokaní. Jelení kůže má asi 3x vyšší pevnost a klokaní dokonce 6x proti hovězí. Z toho vyplývá, že nejlepší je klokaní kůže. Ovšem jedná se o značně drahý dovozový matriál.Biče z klokaní kůže jsou v porovnání s ostatními řádově 3x dražší. Naproti tomu jelení kůže má dostačující pevnost a je cenově na stejné úrovni jako kůže hovězí. Jak si vybrat vhodný bič Záleží především, co chceme s bičem dělat. Zda nám stačí trefovat cíle a jednoduché práskání. Náročnější složené (trikové)práskání, omotávání cílů anebo všechno dohromady. Podle toho volíme délku a typ biče. Požadovanou kvalitu vybíráme podle počtu řemínků v zápletu. Platí čím více řemínků, tím je bič kvalitnější. Dostatečně kvalitní jsou biče aspoň 12cti řemínkové. Za nejkvalitnější platí biče pletené z 24 řemínků. Jak je to s délkou biče Délka biče se volí podle toho, co s ním chcete dělat.Obecně platí pro trikové práskání (práskání kolem sebe na všechny strany, několik prásknutí z jednoho pohybu) je vhodná délka 2,4- 3m.Profesionální showmani volí i kratší délky kolem 2m,aby jejich vystoupení bylo akčnější. To však vyžaduje velkou zručnost. Pro trefování cílů je optimální bič 2,7 - 3,5 m. Pro omotávání cíle 3,5- 5 m. Taky platí čím delší bič, tím vyžaduje větší zručnost. A uklidním Vás , ani ve filmu Zorro nedělal všechno s jedním bičem. V každé scéně měl bič vhodné délky podle toho, co zrovna dělal, čehož si laik většinou nepovšimne. Samozřejmě je možné dělat s 3 m bičem omotávky,ale jen na krátkou vzdálenost asi 2 m. Je taky možné přesně se trefit s 5 m nebo 2 m bičem. Co však není možné je trikové práskání s 4m bičem. S bičem nad 3,5m uděláte pouze jednoduché práskání,tj. jeden prásk a pak druhý.Není možné z jednoho pohybu prasknout na třech místech jako to uděláte s 2,5m bičem.Optimální délka na ovladatelnost je 2,5 – 3m.Takový bič má ideální dynamiku pro začátečníka.Pokud se budete chtít věnovat ovládání biče opravdu naplno,brzy zjistíte,že budete potřebovat víc bičů různých délek.Těm co se to nezdá,můžu jen říct,že na silnici horské kolo nemůže konkurovat trekkingovému,a v terénu je to naopak.
Jak vybrat vhodný bič
Honácké biče se dělí na jednotlivé typy podle konstrukce, díky které mají odlišné vlastnosti, kterým musíme trochu přizpůsobit jejich ovládání. Daleko jednodušší než přizpůsobovat sám sebe vlastnostem biče, je vybrat si takový bič, který mi vyhovuje. Proto je dobré něco o bičích vědět. Nejvíce oblíbeným je americký dobytkářský bič. Je docela zajímavé, že tento bič, který k nám pronikl z Ameriky, znali naši předci pod názvem býkovec už dávno předtím, než byla nějaká Amerika objevena. Americký bič má poměrně krátkou rukojeť (20-30 cm), poměrně tuhý přechod mezi pevnou a ohebnou částí biče. Což mu dává jeho typické vlastnosti. Je dobře ovladatelný, počáteční síla se dobře přenáší na špičku biče, ale také se přenáší každé vaše zakolísání a může strhnout v závěru švihu bič od cíle, do kterého jste bič poslali. Vcelku jde o výborný, univerzální bič, který většinu uživatelů uspokojí. Dalším typem je australský dobytkářský bič. Má měkčí přechod z rukojeti do těla biče, tento je vykompenzován o něco delší pákou rukojeti (30-45 cm). Díky tomu má vynikající vlastnosti a výborně se ovládá. Australský dvoudílný bič, ve světě známý jako stock whip je dvoudílný bič. Jeho poměrně dlouhá rukojeť (45-70 cm) a tělo biče jsou spojeny kloubem, díky tomu se výborně vodí, i když na jeho odlišné chování si nejprve musíme zvyknout. Jde o vynikající výrobek, bohužel poměrně málo známý. Poslední ze skupiny honáckých bičů je hadí bič. Nemá vůbec žádnou rukojeť a je pružný v celé svojí délce. Jeho hlavní výhoda je výborná skladnost, ve smotaném stavu zabere polovinu místa oproti jiným typům. Chybějící páka rukojeti je nahrazena zátěží (zpravidla olověné broky) v jádru biče. Tento bič předává energii do špičky nejlépe ze všech typu. Proti ostatním typům o něco línější (při prásknutí je o něco pomalejší),o to větší je však síla bangu.
Údržba biče
Honácký bič vyžaduje, stejně jako většina zbraní, pravidelnou údržbu. Pro udržení pevnosti řemínků je třeba kůži biče mazáním udržovat v dobrém stavu. Zejména při cvičení ve vlhkém a prašném prostředí. Nejvíce trpí konec biče, který je ve styku se zemí. Proto mažeme především špičku biče (cca 1 – 1,5 m). Používejte přípravky na kůži: elaskon,balzámy na kůži,…V nouzi můžeme použít živočišné tuky (sádlo). Rostlinné tuky jsou naprosto nevhodné. Na konec biče se navazuje práskačka, která vydává vlastní zvukový efekt tzv. bang. Časem se ničí a musí se vyměňovat. Vyrábíme ji z provázku na balíky, hedvábí, umělého vlákna…Na začátku uvážeme očko pro uchycení, následuje 15-25 cm zápletu z 3-4 pramenů, popřípadě nakroucení dvou pramenů, zakončíme opět uzlem, pod kterým necháme cca 5 cm volných pramenů.
Proč používat práskačku
Především ze dvou důvodů. Za prvé pro lepší bang. Prásknutí biče tedy bang je závislé na rychlosti špičky biče, a ta je daná rozdílem hmotnosti celého biče a hmotnosti špičky biče. Považujeme-li práskačku za špičku biče, jíž skutečně je, pak její hmotnost je podstatně nižší než hmotnost koncového řemínku (v případě, že práskačku nepoužijeme) a tedy dosáhneme většího rozdílu hmotností. Druhým důvodem je ochrana špičky biče. Uvědomte si, že dosahuje rychlosti zvuku, a je tedy extrémně namáhaná. Nutno podotknout, že dobře vyvážený bič práská i bez práskačky. Práskačka má jen určitou trvanlivost a musí se měnit právě z důvodu vysokého namáhání. Jestliže ji nepoužijeme, přeneseme toto namáhání na koncový řemínek a místo práskačky budeme muset vyměňovat celý nástavný řemínek. Což je mnohem dražší.
Výměna koncového a nástavního řemínku
I koncové řemínky se časem opotřebí je třeba je vyměnit. Jejich životnost je ovšem mnohonásobně vyšší než u práskačky a stačí je vyměnit jen několikrát za celou životnost biče. Při dodržení správného postupu zvládne výměnu každý průměrně zručný člověk.
Mýty a pověry
Filmový průmysl nás krmí spoustou různých pohádek a nevyhýbá se ani bičům. Jedna z filmových klasik je zhoupnutí na biči. Ovšem biče nejsou na takový tah dělané. Při zhoupnutí, na něj může působit až desetinásobek vaší hmotnosti (záleží na úhlu zhoupnutí). Přetavte si jednu tunu v tahu na bič, co s ním asi tak udělá. Tím netvrdím, že ve filmech to není možné. Bič to vydrží jednou dvakrát, ale po desáté praskne. Profesionální kaskadéři s tím počítají, a rekvizitář má nachystanou zásobu bičů. Ale co vy, risknete si pád z výšky? Jde samozřejmě vyrobit i bič dimenzovaný na zhoupnutí (s ocelovým lankem v jádru), ovšem s takovým by se vám velmi špatně práskalo, jeho ovladatelnost je mnohem nižší. Další omyl je, že bičem se dá zlomit vaz, přerazit kost, udělat tržná rána do hloubky 10 cm…Bič dokáže rozseknout kůži, ale to je tak asi vše. Je pravda, že po určitých úpravách se skutečně může stát smrtelnou zbraní. Ale nehodlám nikoho učit, jak na to. Ovládání biče je především krásný sport a u toho by mělo zůstat.